Právě sledujete: Modlitební týden mládeže 2014 – Petr Húšť

Z pořadu: Boží království je blízko (Modlitební týden mládeže 2014)

Sobota - Boží království – Již je zde

Marek 1,14-15

Žijeme v bláznivém vesmíru plném protikladů. V celém světě je patrný boj, který se vede kolem nás i v nás. Síly dobra a zla bojují o lidské srdce a pozemské věci. Země je krvavým bitevním polem plným zákopů a zničených domovů, sporů a zemětřesení, chudoby a úzkosti, zničených deštných pralesů a lidského zneužívání.

Na obzoru je něco lepšího. Ježíš brzy přijde a vše učiní nové. "Máme naději, která je v našich srdcích živá. Naději na příchod Pána." Až nastane den Ježíšova návratu, Bůh stvoří vše nové a nic ho nezastaví. Veškerý chaos nahradí řád a veškerý konflikt nahradí soulad. Přijde nebe. Haleluja!

Ovšem do té doby... musíme žít zde. Žijeme mezi dokonalou rajskou zahradou a budoucí zahradou nového stvoření. Toužíme po nebi, ale nohama stojíme pevně na špinavé zemi plné konfliktů.

Kéž bychom mohli mít nebe zde na zemi. Je to možné? Mohl by nám poslat Bůh kousek nebe o něco dříve, abychom ho mohli užít tady a teď? Představte si, že by nebe začalo už tady. Kdo by na takovou nabídku mohl říct "ne"? Proto v modlitbě Páně říkáme: "Přijď království tvé jako v nebi tak i na zemi." Kdybychom tak mohli žít v nebi už teď...

Dobrou zprávou je, že... Moment, nepředbíhejme. Nechám samotného Ježíše, aby vám vysvětlil, o co jde. Otevřete si se mnou Marka 1,14-15 a poslouchejte, co vám Ježíš chce říci: " Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Ježíš kázal, zvěstoval a oznamoval evangelium, tj. dobrou zprávu. A jaká byla ta zpráva? "Naplnil se čas" a "příblížilo se královstvé Boží." Evangelium roku 30 je stejné jako dnes. "Naplnil se čas" a "příblížilo se království Boží."

Ježíš řekl, že se naplnil čas. Jaké hodinky asi nosil? Římské rolexky z prvního století? Možná se podíval na mobil, než pronesl tuto větu? Neměl na mysli čas, který nám říká, že už musíme na další hodinu nebo okamžik, kdy už opravdu musíte ráno vstát, protože jste zmáčkli snooze třikrát za sebou a počtvrté by vám ujel autobus. Čas o kterém mluví Ježíš, je čas protkaný nadějí, který Bůh určil před mnoha věky a který posouvá plán vykoupení. Jedná se o prorocký čas.

Odpočítávání prorockého času se spustilo v okamžiku, kdy se Adam s Evou zakousli do zakázaného ovoce a otevřeli tím svět temnotě. V znesvěcené zahradě Eden slíbil Bůh Evě, že její potomek zničí nepřítele - Satana (Genesis 3,15). Když Eva otěhotněla, doufala, že přijde naplnění Božího slibu, ale správný čas ještě nepřišel. Během další historie Bůh znovu a znovu opakoval svůj prvotní slib. Připomínal lidem, že přijde dítě, které zachrání svět. Připomínal, že Bůh bude pobývat s lidmi. Připomínal, že přijde chvíle, kdy bude Bůh znovu králem. Připomínal, že přijde pokoj a dostatek a uzdravení a věčný život.

Ta chvíle nepřišla za života Abrahama. Nepřišla ani za života Mojžíše. Nedočkal se jí David a ani prorok Izaiáš neměl to štěstí. Za života Daniela se čas nenaplnil a nestalo se tak ani v době proroka Malachiáše.

Když se čas naplnil, Bůh poslal svého syna na svět. "Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy" (Gal 4,4). Panna počala a narodilo se dítě. Bylo chudé, pokorné, ale dokonalé. Z děťátka vyrostl muž, Ježíš, a začal zvěstovat lidem: "Naplnil se čas!" Čas se naplnil. Naděje všech dějin a touha všech lidí od Evy po Marii byla naplněna. Přišel a jeho jméno bylo Immanuel - "Bůh s námi" a Ježíš - "Záchrana". Naplnil se čas! Moudrost mudrců a slova proroků byla naplněna. Naplnil se čas. V Ježíši Bůh naplnil všechny své předchozí sliby. Slíbil, že bude lidem blízko a nebude netečný. Slíbil, že se ujme vlády jako král. Krása i dobrota Božího království byly do této chvíle pouze zaslíbeny. Čas se naplnil. V Ježíši byly sliby splněny. Boží království se přiblížilo. Je nadosah.

Boží království se přiblížilo. Satan je v Bibli popisován jako vládce tohoto světa, bůh přítomného věku. Uzurpuje si Ježíšův nárok na královský trůn od okamžiku, kdy se k němu přiklonili naši prarodiče Adam s Evou. Soucitný a laskavý Hospodin měl připraven plán, jak lidi zachránit. V pravý čas vstoupil do našeho světa, aby nám otevřel oči a my mohli zahlédnout realitu nebeského království a dokonce do něj i vstoupit. "Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím." (2. Kor 4,4). Když Ježíš přišel, zahlédli jsme na zemi záblesk nebe. Boží království se prolomilo do naší reality. V Ježíši se přiblížilo Boží království.

Je pochopitelné, že člověk, který zaslechne zvěst o Božím království, chce znát další detaily. Jaké vlastně je? Podobá se něčemu, co známe? Marek nám nenabízí exaktní popis. Neanalyzuje Boží království jako nezúčastněný vědec. Je geniální, že nám nevypráví o Božím království, ale píše své evangelium, aby nám ukázal, jaké je.

Stačí dívat se na Ježíše a pochopíme, jaké je Boží království.

V první kapitole, ve verších 16-20, Ježíš povolává Šimona, Ondřeje, Jakuba a Jana. Začíná budovat skupinu, která je od počátku zaměřena na pomoc svému okolí. „ Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.'
Ihned opustili sítě a šli za ním." (Marek 1,17-18).

Ve dvacátém verši Ježíš vyučuje ty, kteří se shromáždili v synagóze.

Ve verších 21-26 vyhání Ježíš démona.

Ve verších 29-31 léčí Šimonovu tchýni ze smrtelné horečky.

Ve verších 32-34 Ježíš léčí nemocné a posedlé démony.

Ve verši 35 Marek popisuje, jak Ježíš vstal brzy ráno a na modlitbě se spojil s Bohem. Následuje další cestování, učení, kázání a uzdravování.

V druhé kapitole Ježíš veřejně odpouští hříchy ochrnutému muži a vzápětí ho uzdravuje. Oslovuje pohrdaného celníka a večeří s vyvrhely města. Posléze vyhlašuje, že sobota "je učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu" a že on sám "je Pánem dokonce i nad sobotou".

Ve 3. kapitole uzdravuje a ukazuje, že uzdravení je vlastním smyslem soboty. Následuje poslání učedníků kázat evangelium a vyhánět démony.

V další kapitole znovu Ježíš vyučuje a vysvětluje lidem, jaké je tajemství Božího království. Není podobné lidským říším. Není v něm násilí ani nesvoboda. Lidé se o něj dělí a ono roste a šíří se Boží mocí. Byť začíná v malém, nakonec je obrovské.

Marek nám ukazuje, jak se projevuje moc království. Ve čtvrté kapitole Ježíš utišuje bouři. Několika slovy dokáže ztišit vítr a ovládnout běsnící živel. Ježíš je pánem přírody. V páté kapitole Marek vypráví, jak Ježíš zachránil ztraceného muže posedlého množstvím démonů. Silou svého slova osvobodil postiženého člověka a přemohl zlo v něm. Ježíš je pánem duchovního světa. Poté Kristus uzdravuje ženu nemocnou více než dvanáct let nevyléčitenou chorobou. Ježíš je pánem nad nemocemi. A poté vzkřísí z mrtvých dvanáctiletou dívku. Vrátí jí do života a do náruče rodičů. Ježíš je pánem smrti.

Ježíš nám ukazuje, jak se kolem něj děje Boží království. Jaké je? Společné, pro druhé, svobodné od moci zla. Království Boží nabízí uzdravení nemocí, odpuštění hříchů, pravdu i prožití soboty. V království Božím jsme svobodni od strachu a získáváme naději silnější než bolest a smrt. Boží království znamená společenství s Bohem. V něm společně večeříme s hříšníky. V Ježíši se království Boží přiblížilo.  Do pozemské reality zazářil kousek nebe. Boží dimenze se prolomila do pozemské reality. Nebe už začalo. "Naplnil se čas. Přiblížilo se království Boží."

Bylo by úžasné, kdybychom mohli prožívat nebe už tady. ... Ale vždyť můžeme. V Ježíši se nebe děje tady a teď.

Jak ho můžeme prožívat? Ježíš nám to říká: "Naplnil se čas," řekl. "Přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu." (Marek 1,15). Jak žít život Božího království? Je potřeba činit pokání a věřit evangeliu.

Bůh promlouvá k lidem zvláště v době, kdy naše naděje a sny v pozemské věci leží v troskách. Skrze Ducha svatého nás vybízí, abychom zvážili jeho nabídku a otevírá nám oči, které oslepil 'bůh tohoto věku'. Ve světle Kristovy dobroty vidíme zlo v nás. Nezbývá nám než se spolehnout na jeho milost. Prosíme o pokání a on nám ho dává. Pokání přináší změnu myšlení, změnu srdce a změnu života. Pokání znamená odvrácení se od hříchu a přiklonění se k Bohu. Nechodíme podle své vůle, ale podle vůle Boží. Naše plány vytváří Ježíš, náš Pán. Křtem vody jsme očištěni a křtem Duchem svatým jsme proměněni a dostáváme sílu. V té chvíli vstupujeme do nového života v Božím království.

Někdy podlehneme klamnému dojmu, že je třeba nejprve se kát, a poté můžeme přijít ke Kristu. Říkáme si: "Nejdřív se musím kát ze svých hříchů a napravit se, a teprve POTOM se mohu obrátit k Ježíši a přijmout jeho milost." Neexistuje horší představa. Pokání není překážka, která stojí mezi hříšným člověkem a Bohem. Nemusíme jí přelézt, abychom se dostali k Ježíši. V žádném případě! Pokání je dar, který získáváme od Boha. Nejprve je třeba přijít k Ježíši, abychom pokání mohli přijmout. "Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout." (Matouš 11,28). Pojďme k Ježíši, my, kteří se namáháme a jsme obtíženi břemeny a poprosme ho o dar pokání. "Kéž své hříchy vidíme jako ty, Ježíši. Kéž vidíme krásu tvé svatosti. Dej nám pokání."

Jak můžeme vstoupit do nebe, které Ježíš přinesl na zem? Představte si království Boží jako vojenskou mapu území nepřítele se síti menších či větších předsunutých základen v jeho týlu. V každé základně můžete najít skvělé věci. Vynikající jídlo, vřelé vztahy, uzdravení, klid a radost. Slyšíme zvuky zevnitř a toužíme vejít. Ženeme se do dveří. V uších nám zní smích a radost. Na jazyku téměř cítíme mandlové croissanty servírované uvnitř. Jenže ve dveřích se zastavíme.

"Co se děje? Proč nemohu vejít?"

"Příteli, nežli vstoupíš, musíš odložit své zbraně."

Pokání je aktem, ve kterém se vzdáváme svých zbraní. Skláníme svá vzpurná srdce před Králem a vzdáváme se domnělých práv, na kterých jsme lpěli. Obratem dostáváme jeho nejlepší dary.

"Naplnil se čas," zvolal Ježíš, "přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."

Druhou podmínkou pro vstup do Božího království na zemi je víra v evangelium. Musíme důvěřovat Ježíšovu poselství. Věřit a důvěřovat. To zní snadno, že? A snadné to je! Uvěřte a důvěřujte Ježíšovým slovům a můžete prožívat nebe na zemi. Jakmile vložíme svou důvěru do rukou Boha Otce, Syna i Ducha svatého, otevíráme jim svůj život, do kterého oni vcházejí hlubokým a smysluplným způsobem. V samotě nacházíme blízkost. V neklidu nacházíme pokoj. V prázdnotě nacházíme plnost. Ve zmatku nacházíme smysl. V nemoci nacházíme uzdravení. V omylu nacházíme pravdu. V sobectví nacházíme lásku. V zoufalství nacházíme naději.

"Naplnil se čas," zvolal Ježíš, "přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu." V Ježíši začalo nebe tady a teď. Vzdáváme se hříchu a držíme se Krista, protože skrze něho vstupujeme do nebe teď i v budoucnosti. V něm je Boží cesta. V něm je světlo. V Ježíši začalo nebe.

V knize Touha věků inspirovaná autorka Ellen Whiteová napsala: "Jestliže skrze Krista dojdeme odpočinku, začíná nám nebe zde. Když odpovíme na jeho pozvání: 'Přijďte, učte se ode mne,' tím, že přijdeme, pak pro nás začíná věčný život. Nebe je ustavičné přibližování se Bohu skrze Krista. Čím déle jsme v nebeské blaženosti, tím více slávy se pro nás otvírá; a čím lépe poznáváme Boha, tím větší bude naše štěstí. Kráčíme-li s Ježíšem v tomto životě, smíme být naplněni jeho láskou, blaženi jeho přítomností. Vše, co naše lidská přirozenost může přijmout, smíme přijmout již zde na zemi." (Touha věků, str. 231).

Úžasné! Pro ty, kdo věří Ježíšovu poselství, začíná věčný život už tady. Jakmile se Ježíš vrátí a obnoví zemi, bude náš život o třídu lepší. Potom se země stane Božím domovem a my budeme žít v jeho světle. Dnes si ani nedokážeme představit neuvěřitelnou radost, kterou budeme prožívat v Novém Jeruzalémě. Život na nové zemi bude jednoduše báječný. Věčný život bude naplnění touhy našeho srdce a ještě mnohem víc! Navíc nemusíme čekat, abychom mohli prožívat nebeskou realitu. Její předchuť můžeme okusit již zde. Právě teď můžete být v nebi. Nebe je v poznání Ježíše, cestě s ním a víře v jeho poselství. Nebe již začalo.

Mé kázání je dlouhé, ale Ježíš byl stručný: "Naplnil se čas," zvolal Ježíš, "přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu." Věříte? Vstoupíte do jeho království? Odložíte své zbraně a navážete s Kristem vztah? Modlím se, aby vaše odpověď zněla 'ano'.

Ztrápený vesmír plný bolesti, ve kterém žijeme, potřebuje lidi, kteří odpoví kladně. Kolem nás je mnoho zraněných bytostí, žijících ve zmatku, zlomených hříchem a obtížených zoufalstvím. Svět je plný jedinců spoutaných nepřítelem a ztracených. Oni potřebují říci Ježíši 'ano' a stát se občany jeho království. I oni potřebují pomoc na cestě do nebe tady a teď.

Když čteme příběh Ježíšova života, vidíme království činu. Jeho říše je společná, plná péče o druhé i svobodná od moci zla. Království Boží nabízí uzdravení nemocí, odpuštění hříchů, pravdu i prožití soboty. V království Božím jsme svobodni od strachu a získáváme naději silnější než bolest a smrt. Boží království znamená společenství s Bohem. V něm společně večeříme s hříšníky.

"Ježíšovy skutky potvrdily nejen jeho mesiášský nárok, ale ukazovaly povahu jeho království. ... Boží království tkví v nenásilném inspirování skrze slovo, vnitřní práci Ducha svatého, společenství duše s tím, který je život. Největším projevem jeho moci je lidská povaha přetvořená k dokonalosti Kristova charakteru...." (God's Amazing Grace, strana 16.5, Ellen Whiteová).

Žijte svůj život tak, aby v něm druzí lidé viděli království v akci. Boží království je společné, plná péče o druhé, svobodné od moci zla. Nabízí uzdravení nemocí, odpuštění hříchů, pravdu i prožití soboty. V království Božím jsme svobodni od strachu a získáváme naději silnější než bolest a smrt. Boží království znamená společenství s Bohem. V něm společně večeříme s hříšníky.

Jednoho dne, který není daleko, se Ježíš vrátí, aby dokončil, co začal. Objeví se na nebi a ozve se troubení archanděla. Vzkřísí mrtvé, kteří mu důvěřovali a ti ho uvítají společně s věřícími, kteří budou v té době žít na zemi. Satana spoutá na Zemi na tisíc let, během kterých budou všichni věřící žít v nebesích. Skrze Boží moudrost budou poznávat spravedlnost jeho soudu. Na konci milénia Ježíš sestoupí, aby očistil Zemi a obnovil ji. Když Ježíš se svými anděli vstoupí na Zemi, postaví se proti němu ti, kdo odmítli Boha a připojili se k ďáblovi. Společně se budou snažit překazit Boží snahu očistit planetu. Nakonec zemřou v ohni a Bůh Zemi přetvoří na náš trvalý domov. "A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“" (Zjevení 21,1-4). V nebi bude radost. Úžasná radost!

Do té doby, a na to nesmíme zapomínat, můžeme žít v nebi i zde na zemi. Kdo by odmítl nabídku Božího království, neodložil zbraně a nevstoupil? Čas se naplnil. Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání a věřte evangeliu!



zobrazit více zobrazit méně