Právě sledujete: Modlitební týden mládeže 2014 – Petr Adame

Z pořadu: Boží království je blízko (Modlitební týden mládeže 2014)

Středa - Boží království – Stůl na nebi, stůl v nebesích

Marek 2,13-17

Jakým způsobem si vybíráte své blízké přátele a kdo jsou ti, které si držíte od těla? Máte vnitřní test, kterým poměřujete své blízké? Je pro vás důležité náboženské vyznání nebo společenský status? Musí váš přítel být adventista nebo obecně křesťan? Musí být vaším přítelem na Facebooku?

Rozdělte se do několika skupin a hledejte odpověď na otázku: "Jak se rozhoduji, kdo může být mým přítelem a koho se naopak straním?"

Jedna věc znepokojovala Ježíšovy učedníky i jeho nepřátele. Provokoval je způsob, kterým Ježíš jednal s lidmi na okraji. Všichni věřili, že příchod Mesiáše změní osud Izraele. Nikdo nečekal, že by jeho království mělo být složeno ze všech lidí ve společnosti.

Pozvání outsiderů a vyvrhelů do Božího království byl překvapivý tah. Zároveň tkví právě v této otevřenosti kouzlo Ježíšova života i jeho služby.

Marek 2,13-17 vykresluje obrázek království, které Ježíš přišel založit. Jeho království se nerozkládalo jen v Izraeli, ale hlavně v srdcích učedníků.

Lévi, zvaný Matouš, byl celník. Nenáviděli ho svorně Židé i pohané, protože vybíral daně pro Římany. Římané určili daň, ale nikdo neznal její výši, pouze celníci. Bylo běžné, že celník přihodil pár procent navrch a bonus šel do jeho kapsy. Lévim pohrdali ještě více, protože byl Židem, a přesto vybíral pro Římany. Ze všech úhlů pohledu se jednalo o člověka nevhodného pro Boží království, natož pro učednictví. Jako Žid prošel sobotní školkou, pathfinderem i mládeží své doby. Přesto ho zlákaly rychle vydělané peníze a atrakce velkoměsta. Lidé často podlehnou dojmu, že ke štěstí se dá dojít zkratkou. Lévi začal kolaborovat a pracoval proti vlastním.

Jak to často bývá v případě mnohých mladých lidí, kteří hledají štěstí bez Boha, i Lévi došel na konec cesty a objevil prázdno. Je to jako loupat cibuli vrstvu po vrstvě. Lévi neměl tušení, jak se vyrovnat se vzrůstajícím vnitřním neklidem. Dveře do synagógy byly zavřené, protože pro Židy byl vyvrhelem. Dusil svou nespokojenost uvnitř, dokud se neobjevil Ježíš. Je Kristovým dobrým zvykem objevit se právě včas.

Verš 13 říká, že Ježíš úmyslně šel kolem Léviho výběrčí budky. Zastavil se a přímo celníka oslovil: "Následuj mne!" V lakonické výzvě se skrývá něco jednoduchého a zároveň hlubokého, co království charakterizuje.

Ježíš nečeká, až ho lidé najdou. On hledá je. Ani my nejsme povoláni, abychom čekali, až nás lidé najdou. Boží království aktivně hledá ztracené a vychází za nimi. Pozvání "Následuj mne" je výrazem Boží lásky k Lévimu, navzdory jeho sociální nepřijatelnosti.

Lidé se mohou cítit přijati a milováni, navzdory tomu, že sedí v "celnicích" života, které z nich činí sociální vyvržence. V tom tkví proměňující Boží moc, která jim dává sílu vstát a jít za Kristem. Lidi nebudou mít zájem o naše poznání, dokud my nebudeme mít zájem o lidi.

Ve verších 13 a 14 jsou ukrytá tři stručná naučení:

Život dává sílu životu! Křesťanská teologie, která bude mít největší vliv na svět kolem nás je ta, která je vepsána do našeho každodenního života. Co Ježíš učil, to také žil. Co učil vycházelo z toho, kým byl. Díky tomu lidé vyjdou ze svých životů a půjdou za Kristem jako my!

Trvalou lásku nelze ignorovat. Konzistentnost je vedlejší produkt hodnoty, kterou Bůh vkládá do lidí, za kterými nás posílá. Ježíšovy činy vůči ztraceným bližním byly stále stejné celý jeho život. Ježíš nemiloval náhodou a ani my bychom takto neměli milovat. Láska je vědomé dávání. Není náhodná a přelétavá, a proto má moc měnit lidi.

Ježíš se stýká s lidmi na okraji společnosti. Nikodémovi v J 3,17 Ježíš říká, že Bůh neposlal syna, aby svět zatratil, ale aby ho spasil. Ježíš se s tímto výrokem plně ztotožňoval, trávil s vyvrženci mnoho času a zval je do pravdy svého království. Jaké pravdy? Pravdy v tom, že je Bůh miluje a nestydí se za to.

Marek vypráví, že Lévi vstal a opustil celnici. Opustil všechno! Nemůže se vrátit a ani nechce. Nová cesta je mnohem lepší než stará. Jaké má jeho rozhodnutí důsledky? Vrací Ježíši i ostatním lidem lásku království, která byla prokázána jemu. Celý život strávil za stolem a vybíral daně. Díky tomu se stal opovrhovaným vyvrhelem. Nyní chce zbytek života strávit za stolem s Ježíšem.

Marek 2,15 říká, že Lévi uspořádal velikou party, na kterou pozval Ježíše jako čestného hosta. Kdo byli další hosté? Další celníci, hříšníci a společensky nepřijatelní. Mezi nimi a učedníky text nijak nerozlišuje. Marek 2,15 jednoduše říká, že "ho následovali mnozí."

Večeře, kterou Matouš uspořádal pro své přátele a Ježíše, je ozvěnou večeře, o které se mluví v podobenství o království na konci času v Matouši 22. Oslava byla plná různých lidí, "dobrých i špatných". Zvláštní je, že se nedostavili ti, kdo původně dostali pozvání. Přišli pouze původně nepozvaní hosté. Vše bylo nachystané, stoly se prohýbaly a kapela byla připravena zahrát svatební pochod. Král stál ve dveřích a jeho syn čekal na svou nevěstu, církev. Jenže nikdo nepřišel. Král poslal své služebníky, aby hostům připomněli pozvání, ale ti odmítli s tím, že jsou příliš zaneprázdněni osobními problémy a na krále ani jeho syna nemají čas. Některé naléhavost služebníků natolik rozlítila, že je nechali pozabíjet.

Zajímalo by mne, o kom Ježíš v zmíněném podobenství mluvil? Je příliš snadné ukázat na židovský národ, který odmítl králova syna. Týká se podobenství i nás? Jsem natolik zaneprázdněn svými osobními zájmy, že nedbám na povolání, kterého se mi dostalo? Ztrácím trpělivost s těmi, které za mnou král posílá? Jen se ptám.

Král své služebníky pošle za novými hosty. Pozváni jsou lidé z ulice. Pozvání dostane každý, koho našli a byl ochoten přijít. Zanedlouho je trůnní síň zaplněna hosty.

Závěrečná scéna je krásným obrazem Ježíšovy lásky pro ztracené lidstvo.

Pozvání, které Matouš Lévi adresoval svým přátelům bylo mocným projevem života změněného láskou a přijetím. Ježíš povolal Léviho od stolu, který ho separoval od společnosti i od víry. Lévi pozval Ježíše ke stolu, kde se společnost a víra setkaly.

Jako všude, i tady se objevili lidé, kterým nebyla myšlenka o království, kde jsou všichni milováni stejně, po chuti. Ve verši 17 jsou popsáni lidé, kteří si stěžují, ale Ježíš odpovídá, že lékaře potřebují nemocní, a proto k nim přichází.

Čin Matouše Léviho, který svůj dům otevřel Ježíši i ostatním lidem, v sobě skrývá čtyři důležité charakteristiky království:

1. S Ježíšem za stolem nesedávají lidé, které bychom čekali.

Nikdy nepředpokládejme, že víme, koho Ježíš chce spasit a koho ne. Když Ježíš říká "kohokoli" myslí to vážně. Nikdy nesuďme a nerozhodujme o záchraně druhých. Buďme sborem a církví, která prostírá svůj stůl lásky a společenství i pro nečekané a nepohodlné.

2. Stůl pro Ježíše je otevřený.

Mnozí se stále děsí myšlenky, že by dveře církve měly být otevřené komukoli. Království ale kohokoli zve. V rozhodnutí Ducha svatého, koho pozve mezi své vyvolené, nehrajeme žádnou roli. Vidíme pouze výsledek jeho práce. Naším úkolem je povolané přijmout do rodiny církve, aby mohli růst v lásce a milosti. Nechť je náš stůl otevřený, protože u takových stolů sedává rád Ježíš.

3. Stůl pro Ježíše pamatuje na ty, kteří za ním sedávali.

Lévi nikdy nezapomněl, odkud vyšel, a kdo byli lidé, kteří nad ním neohrnovali nos předtím, než přišel Ježíš. Snadno zapomínáme, kde nás Ježíš našel a kam nás dovedl. Ježíš chce, abychom nezapomínali na lidi, které jsme opustili, když nás povolal. Chce, abychom i pro ně udělali místo u jeho stolu. Dávejme pozor na to, abychom nebyli "přespasení". Přespasený člověk s pohrdáním hledí na ty, se kterými býval, protože jeho nový život je radikálně odlišný od starého. Podobně jako Lévi, i my, když nalezneme nový život v Ježíši, neměli bychom zapomenout na ty, se kterými jsme bývali a udělat místo u stolu i pro ně.

4. Stůl pro Ježíše se nestydí za ty, kdo u něho sedí, ale vždycky je brání.

Ježíš se nikdy neomlouval za lidi, se kterými večeřel. Vždy jejich přítomnost hájil a obhajoval důvod, proč s nimi tráví čas. Přišel nám ukázat slovy i činy, že Bůh je s námi. Nedistancoval se od těch, které náboženští vůdcové nepovažovali za hodny spasení.

Žijeme ve společnosti, která naše slova ignoruje. Naslouchá pouze našim činům. Staré rčení, že "jeden skutek mluví za tisíc slov" je velmi pravdivé. Život a láska Kristova v nás bude rozpoznatelná, když se zastaneme nemilovaných a odvržených společností. Ježíš nám jasně ukázal, jak na to.

Nakonec, jediná cesta ke stolu vede skrze Ježíše.

Rád bych se vrátil k podobenství o svatební hostině. Král každému hostu u dveří nechal připravit svatební oděv. Vešli někteří, ale odmítli si vzít na sebe nové šaty. Náš jediný přístup na hostinu věčnosti je skrze roucho spravedlnosti, které Ježíš zdarma dává skrze svou krev vylitou na kříži. Nikdo z nás si svůj oděv neušije. Naším úkolem je pouze si ho obléknout.

Jsme rádi, že je to Bůh a pouze on, kdo má rozhodnutí o tom, kdo vstoupí do Božího království, v rukou. My nevidíme lidem do srdcí. Buďme velkorysí a štědří při zvaní všech lidí. Rozdělování dobrých od špatných nechme na tom, kdo zná motivace a úmysly lidského srdce.

Každý z nás je stolem pro Ježíše. Naše domovy, sbory i třídy jsou místem pro Krista. Dokonce i Facebook, Instagram a Twitter mohou být stolem pro Ježíše, pokud je používáme způsobem, který mu přináší slávu.

Církev v západním světě tápe a zápasí. Mohlo by být řešení tak prosté, že stačí otevřít naše domovy pro druhé? Opravdovým evangeliem o království je sdílení našich životů a otevření stolů. Sdílení s druhými mluví hlasitěji, než jakékoli kázání.

Jsme zaneprázdněni vymýšlením dalších skvělých myšlenek a přitom možná stačí prostřít stůl pro Ježíše.



zobrazit více zobrazit méně

Modlitební týden mládeže 2014 – Vašek Vondrášek

Modlitební týden mládeže 2014 – Vašek Vondrášek

Modlitební týden mládeže 2014 – Tomáš Harastej

Modlitební týden mládeže 2014 – Tomáš Harastej

Modlitební týden mládeže 2014 – Roman Hampacher

Modlitební týden mládeže 2014 – Roman Hampacher

Další nově nahraná videa

Adventisté ve světě | Tělocvična pro Itgela

Z pořadu: Adventisté ve světě

V centru mongolského Ulánbátaru funguje už více než 15 let škola adventistů sedmého dne Tusgal. Jak škola funguje? A co nejvíce teď potřebuje?

Mezinárodní stránky projektu:
https://www.adventistmission.org/
zobrazit více

Bible pro dnešek / Soucitný a horlivý Bůh / 2025 1Q 04

Z pořadu: Bible pro dnešek

Bible pro dnešek / Soucitný a horlivý Bůh / 2025 1Q 04

Studijní materiály k pořadu si můžete zdarma stáhnout zde:
https://www.adventorion.cz/ke-stazeni/sobotni-skola-2025

zobrazit více

Aktuality

Kornelius Novak: Pravý život v harmonii s Bohem – 5. část

15. 11. 2013

Nemoc a uzdravení je tématem další přednášky Kornelia Novaka. Ten poukazuje nejen na rozměr uzdravení, ale zabývá se i situací, kdy i přes modlitby uzdravení nepřichází. Co Bůh otevírá za možnosti pro uzdravujícího se i nemocného a jak se stavět ke svému zdraví?
Záznam ze setkání „Pravý život v harmonii s Bohem“ s hlavním hostem Korneliem Novakem. Kornelius Novak je zakladatelem klubu křesťanských motorkářů „Holy Riders Germany“, kazatelem a misionářem Církve adventistů sedmého dne v Norsku. Jako bývalý vicemistr Německa v kulturistice, motorkář a barový vyhazovač prožil dramatický život. Setkání s Ježíšem Kristem jej však od základu změnilo.
Život křesťana neznamená pouze znát, co je v Bibli, ale také mít vztah s Bohem. Mottem Kornelia Novaka a zároveň jeho přáním je, abychom "stále více a více vstupovali do harmonie s Bohem".
Natočeno v Kroměříži, 2013.
přečíst více

Jan Dymáček: Křesťanská rodina – 13. část

13. 11. 2013

Do jaké míry je pro manželství zásadní spiritualita u partnerů, v čem je osobní víra v Boha důležitá pro jejich vztah?
Záznam přednášek na téma: „Křesťanská rodina“, kterému se věnovali tři hlavní řečníci - Mojmír Voráč, Jan Dymáček a Pavel Raus. Ti se zaměřili na základy rodiny, její spiritualitu, vztah mezi partnery, rozvod a jeho dopady, ale i možnosti řešení různých problémů v rodině.
13. přednášku vedl Jan Dymáček, kazatel.
Biblický týden Moravskoslezského sdružení CASD 2013, Kroměříž.
přečíst více

Slavnostní setkání ASI v Ostravě můžete sledovat ON-LINE

12. 11. 2013

V sobotu 16. listopadu 2013 odvysíláme živý přenos ze slavnostního setkání ASI (ASI je dobrovolným sdružením fyzických osob členů Církve adventistů sedmého dne a právnických osob, které působí v České republice a v zahraničí).
Již 9. Česko-Slovenské setkání ASI se bude konat 14. - 16. listopadu 2013 v Ostravě v prostorách zařízení Dům kultury města Ostravy, a.s., ul. 28. října 124/2556, 709 24 Ostrava a v Harmony Club Hotel Ostrava, 28. října 1263/170, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava.
Hlavní řečník setkání Frank FOURNIER je současným prezidentem ASI International. Jako druhý řečník se představí Ty GIBSON.

V Sobotu 16. listopadu 2013 v přímém přenosu na HopeTV uvedeme:
09:00 – 12:00  Dopolední bohoslužba

sobotní škola
poselství předsedy Církve Adventistů s.d. Mikuláše Pavlíka
zkušenosti z projektů členů ASI
slovo předsedů ASI International a ASI Česko-Slovensko
sbírka na misijní projekty v roce 2014
kázání Božího slova – Frank Fournier

14:00 - 17:00 Odpolední bohoslužba 

vyhlášení výsledku misijní sbírky pro rok 2014
představení schválených projektů na rok 2014
prezentace pilotních projektů
kázání - Ty Gibson

18:00 - 20:00 Večerní Bohoslužba a koncert 

kázání - Frank Fournier
koncert klasické hudby - pěvecká vystoupení - I. Hrachovec, V. Pajerová, dále instrumentální vystoupení – housle V. Pajerová, varhany A. Bárta, klavír P. Novák a J. Haniková

Změna programu vyhrazena.
Kázáním Božího slova poslouží kazatelé:
Frank Fournier dal své srdce Ježíši ve věku 25 let. Sloužil jako prezident Nadace Woodland Park Foundation v severním Ontariu, vyučoval bibli ve Fountainview Academy v Britské Kolumbii. S manželkou Janet sloužil po dobu deseti let v Zambii, kde řídil Riverside Farm Institute. Sloužil také jako prezident Outpost Centers International a je v současné době prezidentem Eden Valley institutu ve městě Loveland, stát Colorado.
 
 
Ty GIBSON je vášnivým nositelem zprávy, která otevírá mysl a mění srdce, vyučuje prostřednictvím veřejných seminářů a video projektů, aktuálně skrze průkopnické video-web stránky digma.com. Je autorem osmi knih, včetně nedávného, nejprodávanější vydání "Bůh zvaný touha". Ty je v láskyplném vztahu s dívkou jménem Sue. Žijí v Oregonu, kde slouží pomocí organizace Light Bearers Ministry, mezinárodní publikační služby, která vyrábí a distribuuje zdarma přes 400 milionů publikací ve třiceti pěti jazycích.
 
V rámci večerního koncertu vystoupí:
Ivo Hrachovec - patří mezi přední operní pěvce v oboru lyrický bas. Je obdařen mimořádnou schopností pro ztvárnění jevištních postav. Je také vyhledávaným interpretem pro oratorní a koncertní díla. Jeho repertoár má široký záběr - od koloraturních partů staré hudby přes romantická operní díla komického i lyrickodramatického oboru až po písně umělé i lidové. Od roku 2003 je jeho domovskou scénou Státní opera Praha. S úspěchem vystupoval na koncertních pódiích ve Španělsku, Itálii, na Maltě, Kypru, v Egyptě, Rusku, Japonsku, Kanadě a také Německu, Polsku a Chorvatsku. Je laureátem několika mezinárodních soutěží: 1997 - Trnava, Karlovy Vary, 1995 - Enna (Sicílie), Karlovy Vary, 1994 - Lecce (Itálie), Trnava, Karlovy Vary. (foto a text převzatý ze stránek www.ivohrachovec.cz).
Vítězslava Pajerová - vystudovala oděvní školu v Plzni, obor návrhářství. Od pěti let studovala hru na housle u Vlasty Frieslové. Umístila se v řadě celostátních soutěží. Účinkovala v konzervatorním symfonickém orchestru a dvou orchestrech v Irsku. V patnácti letech pokračovala dvouletým účinkováním v poloprofesionální taneční skupině a v osmnácti letech navázala studiem zpěvu. Dirigovala po dobu dvou let pěvecký sbor CASD v Plzni. V současné době třetím rokem studuje zpěv u sólistky Státní Opery Simony Procházkové. (foto a text převzatý ze stránek www.vitezslavapajerova.cz).
 
Aleš Bárta - (nar. 1960) je jedním z nejúspěšnějších českých varhaníků. Svá studia zahájil na brněnské konzervatoři u prof. Josefa Pukla a pokračoval na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Václava Rabase. Již při studiu se stal úspěšným účastníkem významných soutěží. Je vítězem Mezinárodní varhanní interpretační soutěže Antona Brucknera v Linci 1982, laureátem Mezinárodní varhanní soutěže Franze Liszta v Budapešti 1983 a absolutním vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara 1984 (foto a text převzatý z webu Českého rozhlasu www.rozhlas.cz, tam naleznete i další informace).
 
Petr Novák - na klavír se začal učit v šesti letech pod vedením Jitky Kroupové, absolvoval plzeňskou konzervatoř u prof. Jindřicha Durase, Hudební fakultu AMU u doc. Emila Leichnera, pokračoval jako stipendista DAAD v nástavbovém studiu na Hochschule für Musik und Theater v Lipsku u prof. Ulricha Urbana. Má za sebou řadu významných úspěchů v soutěžích. Nahrával pro Český rozhlas a pro Českou televizi. V současnosti se věnuje pedagogické činnosti na Konzervatoři v Plzni (od r. 2003) a ZUŠ T. Brzkové v Plzni (od r. 2000). Pravidelně koncertuje se svojí sestrou Janou. (foto a text převzatý ze stránek www.vitezslavapajeorva.cz).
 
Johanna Haniková - začala hrát na piáno a flétnu v pěti letech. Její první učitelkou piána byla v místní hudební škole učitelka Martina Hanaková. Na její další rozvoj měla výrazný vliv prof. Monika Tugendliebová. Zvítězila v mnoha talentových a jiných hudebních soutěžích v Ústí nad Labem, Kamenici nad Lipou apod. Od roku 2010 až dodnes studuje pod vedením prof. Moniky Tugendliebové na Janáčekově konzervatoři v Ostravě. Mezi významná ocenění patří druhé místo na třicátém ročníku Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže v Plzni v roce 2012. Od roku 2011 již společně vystupovala s Ivo Hrachovcem, I. Klanskym, M. Tugendliebovou, I. Kahánkem a s dalšími renomovanými interprety po celé Evropě (text převzat z www.emcy.org a foto převzato z www.muzikus.cz).

přečíst více