Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Diriguje: Tomáš Stanček
Hudba: Bernard z Clairvaux (1091–1153), arr. Irena Szurmanová
Původní text: Hans L. Hassler (1564–1612)
Ó, hlavo plná trýzně, pro můj zraněná hřích,
zbav srdce moje tísně a očisť v ranách svých.
Od věků ozdobená ctí, slávou, milostí…
Jak jsi dnes pohaněna mou lidskou hříšností!
Kam zanést bídu svoji, kde mám se, Pane, skrýt?
Vždyť trest za vinu moji tys musel podstoupit!
Do rukou Tvých se vkládám, Tvým být jsem zatoužil.
O slitování žádám, vždyť smrt jsem zasloužil…
Jak zpívat písně chvály, kde slova díků vzít?
Jak jenom Tobě, Králi, své díky vyjádřit?
Mne učiň svým, můj Pane, dej věrnosti mi ctnost.
Skryj mne vždy do své dlaně, jak zde, tak po věčnost.
zobrazit více
Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Příběhem Vás provede herečka Eva Kodešová.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Večer pomalu přecházel v noc. Ježíš s malou skupinkou svých
nejbližších kráčel od domu, kde společně prožili velikonoční večeři,
k zahradě na úpatí kopce, kterému nikdo neřekl jinak než Olivová
hora. Přešli Cedronský potok a za živého hovoru vešli na úzkou
pěšinu, která se vinula mezi těmi nejvzrostlejšími olivovníky
v Jeruzalémě. Ježíš se náhle zastavil. Ostatní zmlkli a obklopili ho.
„Je třeba se modlit,“ řekl a po chvíli dodal: „Prosit o sílu, protože
pokušení jít svou vlastní, sobeckou cestou je velmi silné.“
Pak se po nich rozhlédl a shovívavě se pousmál, protože věděl, že
mu nerozumí. Otočil se tedy a vešel do zahrady. Ostatní se po sobě
podívali, ale nikdo se ho neodvážil následovat.
Zůstal úplně sám. Věděl, že ti, kteří za chvíli usnou na opačném
konci zahrady, jej v následujících hodinách opustí. Od samého
počátku tušil, kam vede jeho pozemská cesta. Jeho následovníci
v něm čekali silného krále a odhodlaného zachránce. Často slyšel,
jak se baví o neporazitelném vojsku a sní o tom, jak Ježíš udělá
z bezvýznamného národa světovou velmoc. On místo toho kráčel
cestou trpícího služebníka.
A teď zde byl sám. Dokonce i noční hlasy zahrady umlkly. Getsemany
se staly jevištěm nejtěžšího duchovního zápasu, jaký svět pamatuje.
Mistra přepadla smrtelná úzkost. Byla tak silná, že mu čelo pokryly
krůpěje studeného potu zbarvené krví. Padl na kolena a modlil se:
„Otče, chci, abys věděl, že moje přání nejsou nejdůležitější. Tvoje
cesta je pro mě na prvním místě.“
Najednou uslyšel hlas. Ten slizký a vlezlý zvuk podobný hadímu
syčení dobře znal. „Ježíši, co tu vlastně děláš? Myslíš, že to má
nějakou cenu? Nikdo o tvou oběť nestojí. Bůh ti neodpovídá. Tohle
že je Otec? Mlčí, když ho Syn nejvíc potřebuje! A ti, co přišli s tebou?
Podívej, právě usnuli. Nudili se. Vůbec nepochopili, o co ti celou
dobu jde. Nechtějí ani pomyslet, že bys měl trpět a zemřít. Jde jim
jen o vlastní slávu a moc. Nestojí to za to. Nikomu tím, co se chystáš
udělat, neprospěješ. Vrať se, dokud to jde. Pořád odsud můžeš
odejít. Jsi přece svým pánem. Nebo snad ne?“
Ježíš se otočil. Na otázky, které mu trhaly srdce, nic neodpověděl.
Navzdory všemu, co cítil, vykročil vstříc hadímu syčení a tichem
zahrady bylo v tu chvíli možné zaslechnout zvuk praskající hadí
lebky. Jako ozvěna slov dávného proroctví: „On ti rozdrtí hlavu a ty
jemu jen patu.“
zobrazit více