Další díly
Nebem překvapená | Bůh umírá (16/24)
Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Příběhem Vás provede herečka Eva Kodešová.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Stála jsem v tom davu, který průvodu na Golgotu přihlížel.
Nepochybovala jsem, že Ježíš na ten kopec nakonec doklopýtá
a nechá se zabít. Boží Syn skloní hlavu a dovolí, aby na něj dopadla
provinění nás všech. Zase mne přepadl ten nezastavitelný pláč. Ale
i přes něj jsem slyšela křik vojáků, urážky a posměšky přihlížejících.
Představovala jsem si Mistrovo utrpení a bolest duše. Jeho osamělost.
Snažila se na jeho místě vidět sebe, ale nedokázala jsem to dlouho
vydržet. Snad bych i ztratila vědomí, kdyby do mě nestrčil jeden
z mužů, kteří stáli vedle. Ježíš zrovna procházel kolem. Naše pohledy
se setkaly. V jeho očích jsem uviděla utrpení, ale znovu také tu
jeho nezměrnou lásku, jež odpouští i těm, kteří ho týrají a vedou
na popravu. Všimla jsem si ještě něčeho. Jeho klidu a smířenosti
s celou situací. Jako by viděl za všechno to šílenství. Jako by i přes
svůj zármutek a utrpení chtěl utišit můj strach a zaplašit mou bolest.
Na kříž ho přibili v devět hodin ráno. Visel na něm celé dopoledne.
Zatímco pomalu umíral, lidé mu nadávali, uráželi ho a posmívali se
mu. Nevím, jak jsem vydržela se na to dívat. V poledne se úplně
zatáhlo a byla tma až do tří hodin. Pak Ježíš zakřičel: „Můj Bože,
proč jsi mne opustil?“ Za okamžik už jen slabě hlesl: „Otče, do tvých
rukou svěřuji svého ducha.“
Pak vydechl naposledy.
zobrazit více
Nebem překvapená | A nebe mlčí (15/24)
Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Diriguje: Tomáš Stanček
Hudba: Irena Szurmanová
Text: Irena Szurmanová, Marek Miškej
Sólo: Ivo Hrachovec
A nebe mlčí, i vítr přestal vát,
i vítr přestal vát.
Otče můj, kde jsi, když zblízka smrti hledím v tvář,
když smrti hledím v tvář?
Nevím, váhám, zůstal jsem sám.
Strach a tíseň nitro mé mučí.
Ptám se, zda nás někdo pochopí?
A nebe mlčí, jdu na smrt, já kráčím sebe dát,
já kráčím sebe dát!
Temnota sílí, plamen Tvé lásky musí vzplát,
ten plamen musí vzplát!
Není více, co bych mohl dát.
Snad svět hlas náš z kříže uslyší,
až vydechnu svoje: „Dokonáno!“
Vrať se prosím, vrať se prosím, vrať se domů!
Navrať se domů, navrať se prosím!
Vrať se, prosím, domů!
A nebe mlčí, i vítr přestal vát.
Já kráčím sebe dát!
zobrazit více
