Nebem překvapená | Nebem překvapená (18/24)

Právě sledujete: Nebem překvapená | Nebem překvapená (18/24)

Z pořadu: Nebem překvapená

Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.


Příběhem Vás provede herečka Eva Kodešová.


Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.

Byla jsem svědkem, jak ještě ten večer Ježíše pohřbili v zahradě poblíž místa popravy. Hrob ve skále zakryli těžkým balvanem. Přicházela sobota – den odpočinku. Nastalo podivné, zarmoucené ticho. Noc, den a noc, kdy se nedělo vůbec nic. Vlastně si už ani nepamatuji, kde jsem celou dobu byla.


V neděli brzy ráno, byla ještě tma, jsem to prázdno už nemohla
vydržet. Vzala jsem vonné masti a byliny a šla do zahrady k hrobu.
Chtěla jsem našeho Mistra ještě naposledy vidět a uctít jeho tělo
pomazáním, jak je zvykem. Když jsem ale přišla na místo, uviděla
jsem hrob otevřený. Napadlo mě, že mě někdo předběhl. Nahlédla
jsem dovnitř, ale nikdo tam nebyl. Když jsem se podívala pozorněji,
viděla jsem, že tam není ani Ježíšovo tělo. Hrob byl prázdný.
Klesla jsem na kámen opodál a dala se do pláče. Jako by nestačilo,
že mi smrt vzala jeho život. Teď někdo vzal i jeho tělo. Už mi po něm
nezbylo vůbec nic.


Najednou jsem za sebou zaslechla blížící se kroky. Ještě jsem se
ani nestačila otočit a nečekaný návštěvník promluvil: „Proč pláčeš
a koho zde hledáš?“ Ten vlídný hlas mi byl povědomý, ale nepoznala
jsem ho. Měla jsem za to, že to je zahradník, a odpověděla jsem:
„Pane, jestli jsi Ježíšovo tělo odnesl ty, tak mi řekni, kde je, a já tam půjdu.“


Ale on mne oslovil jménem: „Marie!“ A vtom jsem ho poznala. „Ježíši,
Mistře!“ V tu chvíli jako by se mnou radostí vykřikla a roztančila se
celá zahrada. Dívala jsem se na něj přes slzy a on se na mě usmíval.
Slyším, jak mi řekl: „Copak jste od mne neslyšeli, že zlo nebude mít
poslední slovo? Světlo je přece silnější než tma, život je mocnější než
smrt. A lásku? Tu nepřemůže ani hrob. Marie, jsem živý a mám tě
opravdu rád. A stejně tak všechny ostatní. Tak jim to běž říct!“
Zase mě tolik překvapil. Po kolikáté už? Slunce právě vycházelo
nad stromy, které stále tančily radostí, a já se v rytmu toho veselí
rozběhla ven ze zahrady…

zobrazit více zobrazit méně

Nebem překvapená | Můj Kristus Pán (17/24)

Nebem překvapená | Můj Kristus Pán (17/24)

Nebem překvapená | Bůh umírá (16/24)

Nebem překvapená | Bůh umírá (16/24)

Nebem překvapená | A nebe mlčí (15/24)

Nebem překvapená | A nebe mlčí (15/24)

Další díly

Nebem překvapená | A nebe mlčí (15/24)

Z pořadu: Nebem překvapená

Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Diriguje: Tomáš Stanček

Hudba: Irena Szurmanová
Text: Irena Szurmanová, Marek Miškej
Sólo: Ivo Hrachovec

A nebe mlčí, i vítr přestal vát,
i vítr přestal vát.
Otče můj, kde jsi, když zblízka smrti hledím v tvář,
když smrti hledím v tvář?
Nevím, váhám, zůstal jsem sám.
Strach a tíseň nitro mé mučí.
Ptám se, zda nás někdo pochopí?
A nebe mlčí, jdu na smrt, já kráčím sebe dát,
já kráčím sebe dát!
Temnota sílí, plamen Tvé lásky musí vzplát,
ten plamen musí vzplát!
Není více, co bych mohl dát.
Snad svět hlas náš z kříže uslyší,
až vydechnu svoje: „Dokonáno!“
Vrať se prosím, vrať se prosím, vrať se domů!
Navrať se domů, navrať se prosím!
Vrať se, prosím, domů!
A nebe mlčí, i vítr přestal vát.
Já kráčím sebe dát!
zobrazit více

Nebem překvapená | Bůh umírá (14/24)

Z pořadu: Nebem překvapená

Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.

Příběhem Vás provede herečka Eva Kodešová.

Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.

Tehdy v pátek na Velikonoce visely
již od rána nad zemí těžké mraky
a foukal silný vítr. Vzduch byl plný
prachu, který kromě vichru vířil také
zástup kráčející za brány Jeruzaléma.
V čele šli římští vojáci, za nimi klopýtali
odsouzenci. Podél cesty stáli ti, kdo
chtěli popravě přihlížet. Všichni tři
odsouzení si nesli těžký dřevěný kříž.
Sotva se vlekli, protože cesta vedla
do kopce a bylo dusno. Vojáci je bili
a křičeli na ně. Všechnu pozornost
davu ale přitahoval muž s křížem
uprostřed – Ježíš z Nazareta.
Ani nevím, jak jsem se mezi přihlížející
dostala. Poslední hodiny byly jako
děsivý sen, agónie, mrákotné
tušení konce. Sledovala jsem Ježíše
od včerejšího večera až do teď. Nitro
mi probodávala jeho bolest, která
se mísila s mým vlastním zoufalstvím,
protože jsem tušila, jak to celé skončí.
Věděla jsem, že kdyby chtěl, mohl by
to kruté divadlo zastavit. Po této cestě
jít nemusel. Ale on se tak rozhodl.
Protože nás všechny miloval.
zobrazit více

Odebírejte nová videa jako první