Další díly
Nebem překvapená | Zápas v zahradě (10/24)
Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Příběhem Vás provede herečka Eva Kodešová.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Večer pomalu přecházel v noc. Ježíš s malou skupinkou svých
nejbližších kráčel od domu, kde společně prožili velikonoční večeři,
k zahradě na úpatí kopce, kterému nikdo neřekl jinak než Olivová
hora. Přešli Cedronský potok a za živého hovoru vešli na úzkou
pěšinu, která se vinula mezi těmi nejvzrostlejšími olivovníky
v Jeruzalémě. Ježíš se náhle zastavil. Ostatní zmlkli a obklopili ho.
„Je třeba se modlit,“ řekl a po chvíli dodal: „Prosit o sílu, protože
pokušení jít svou vlastní, sobeckou cestou je velmi silné.“
Pak se po nich rozhlédl a shovívavě se pousmál, protože věděl, že
mu nerozumí. Otočil se tedy a vešel do zahrady. Ostatní se po sobě
podívali, ale nikdo se ho neodvážil následovat.
Zůstal úplně sám. Věděl, že ti, kteří za chvíli usnou na opačném
konci zahrady, jej v následujících hodinách opustí. Od samého
počátku tušil, kam vede jeho pozemská cesta. Jeho následovníci
v něm čekali silného krále a odhodlaného zachránce. Často slyšel,
jak se baví o neporazitelném vojsku a sní o tom, jak Ježíš udělá
z bezvýznamného národa světovou velmoc. On místo toho kráčel
cestou trpícího služebníka.
A teď zde byl sám. Dokonce i noční hlasy zahrady umlkly. Getsemany
se staly jevištěm nejtěžšího duchovního zápasu, jaký svět pamatuje.
Mistra přepadla smrtelná úzkost. Byla tak silná, že mu čelo pokryly
krůpěje studeného potu zbarvené krví. Padl na kolena a modlil se:
„Otče, chci, abys věděl, že moje přání nejsou nejdůležitější. Tvoje
cesta je pro mě na prvním místě.“
Najednou uslyšel hlas. Ten slizký a vlezlý zvuk podobný hadímu
syčení dobře znal. „Ježíši, co tu vlastně děláš? Myslíš, že to má
nějakou cenu? Nikdo o tvou oběť nestojí. Bůh ti neodpovídá. Tohle
že je Otec? Mlčí, když ho Syn nejvíc potřebuje! A ti, co přišli s tebou?
Podívej, právě usnuli. Nudili se. Vůbec nepochopili, o co ti celou
dobu jde. Nechtějí ani pomyslet, že bys měl trpět a zemřít. Jde jim
jen o vlastní slávu a moc. Nestojí to za to. Nikomu tím, co se chystáš
udělat, neprospěješ. Vrať se, dokud to jde. Pořád odsud můžeš
odejít. Jsi přece svým pánem. Nebo snad ne?“
Ježíš se otočil. Na otázky, které mu trhaly srdce, nic neodpověděl.
Navzdory všemu, co cítil, vykročil vstříc hadímu syčení a tichem
zahrady bylo v tu chvíli možné zaslechnout zvuk praskající hadí
lebky. Jako ozvěna slov dávného proroctví: „On ti rozdrtí hlavu a ty
jemu jen patu.“
zobrazit více
Nebem překvapená | Vůně vděčnosti (8/24)
Zaposlouchejte se s námi do dávného příběhu Marie Magdalské a Ježíše z Nazareta společně s Pěveckým sborem Ireny Szurmanové za doprovodu členů Janáčkovy filharmonie Ostrava a hostů.
Příběhem Vás provede herečka Eva Kodešová.
Hudební projekt Nebem překvapená natočila v červnu 2023 internetová televize HopeTV.
Ježíšova cesta vedla jinam, než jsme si představovali. Ježíš miloval
lidi a věděl, že odpověď na naše otázky není v síle zbraní ani
ve slibech a výřečnosti politiků, není v moudrosti expertů a už vůbec
ne v penězích a bohatství. Ježíšův záměr určovala láska. A pravou
lásku nakonec vždycky prověří až bolest a utrpení.
Blížily se Velikonoce. Ježíš se tehdy na své cestě do Jeruzaléma
zastavil v mé rodné vesnici. Šimon, jeden z významných mužů
v okolí, pozval Ježíše na večeři. Když nad tím dnes přemýšlím, říkám
si, odkud se v mé hlavě ten šílený nápad vzal? Ale já jsem Ježíše
milovala a zamilovaní lidé občas dělají neobvyklé věci. Moje touha dát mu to přede všemi najevo byla silnější než všechny zábrany, předsudky a společenské zvyklosti. Rozhodla
jsem se, že na tu večeři půjdu také, i když mě nikdo nepozval.
Podle staré tradice večeří bohatí a vážení lidé na dvoře svého domu, zatímco my chudí a neurození je můžeme zpovzdálí pozorovat. Proto nebyl takový problém se do domu dostat.
Nejcennější věcí, kterou jsem měla, byl vonný olej z pravého
indického nardu. Tekutina v alabastrové nádobě byla moje celé
jmění. Jakmile jsem Ježíše uviděla mezi hosty, šla jsem přímo k němu
a obřadně vylila všechen ten olej na jeho nohy. Myslela jsem, že
bude překvapený, a chtěla jsem hned zmizet. Ale on se na mě
podíval a já v jeho očích uviděla něco, co jsem nečekala. Zahlédla
jsem bolest a strach. A tehdy mě poprvé napadlo, že on půjde
cestou lásky a nenásilí až do konce. Do jakéhokoli konce. Chtěla
jsem jej poctít tím nejcennějším, co jsem měla, a říct mu, jak ho miluji.
A místo toho jsem v tu chvíli znovu pocítila, jak moc miluje on mne,
a pochopila, kam se až chystá ve své lásce zajít.
Rozplakala jsem se a slzy mi stékaly přímo na jeho nohy. Nedokázala jsem přestat plakat, a tak mě
nenapadlo nic jiného než si rozpustit vlasy a otřít jimi Ježíšovy nohy mokré
od mých slz. Všichni kolem zmlkli. Museli si toho všimnout, protože vůně
oleje naplnila velmi rychle celý dvůr. Juda, který měl na starosti naši
pokladnu a Ježíše pak zradil, se jako jediný ozval: „Co jsi to udělala?
Taková škoda. Vždyť jsme ten parfém mohli prodat a peníze rozdat chudým.“
Neřekl to proto, že by mu na chudých nějak zvlášť záleželo, ale protože
byl zloděj a ze společných peněz si tajně brával pro sebe. Ježíš se
mě okamžitě zastal: „Nech ji! Proč ji trápíš?“ A pak dodal: „Ten olej Marie uchovala pro den mého pohřbu.
Chudé máte kolem sebe vždy, ale mne ne.“ Jeho slova a pronikavá vůně nardu ten večer předznamenaly události, které v následujících dnech změnily podobu našeho světa.
zobrazit více
