Můžete navštívit naše stránky: http://www.hopetv.cz Na naší planetě napočítáme více než 200 států. Humanitární organizace ADRA působí v bezmála 130 z nich. To má několik výhod: Naše pomoc je vždy velmi rychle na místě. Zemětřesení v Nepálu? Tajfun na Filipínách? Povodně v Srbsku? Díky naší celosvětové síti můžeme pomáhat takřka okamžitě. Známe potřeby místních lidí a díky tomu dokážeme naši pomoc správně zacílit. Naši pracovníci přesně vědí, co a kde je nejvíce potřeba. A v neposlední řadě je naše pomoc dlouhodobá. Díky rozsáhlé síti stálých poboček můžeme pomáhat nejen v době katastrof, ale i dlouho po nich a podílet se na projektech obnovy a rozvoje. Ve světě je ADRA známá už od roku 1956 a v České republice jsme začali pomáhat v roce 1992. Za léta působení v naší zemi patříme mezi největší koordinátory pomoci při mimořádných událostech. Jsme také průkopníky v oblasti dobrovolnictví. Těm, kteří to potřebují, například seniorům, dětem v dětských domovech, pacientům v nemocnicích, či lidem bez domova, pomáhá spolu s námi více než 1800 dobrovolníků. Dětem ve školách umožňujeme nahlédnout do opravdového světa v rámci programu globálního rozvojového vzdělávání. Chceme být důvěryhodným partnerem pro ty, kteří potřebují naši pomoc. ADRA – jsme tu s vámi pro druhé. Chcete se o nás dozvědět víc? http://www.adra.cz Můžete nás sledovat na Facebooku: http://www.facebook.com/HopeTV Odebírat naši tvorbu můžete zde: http://goo.gl/GFLxYj Jsme součástí Církve adventistů sedmého dne: http://www.casd.cz zobrazit více
Stalo se to na internátu. Skupina mladých lidí se rozhodla vyvolávat duchy. „Bude legrace!" říkali si. Doprostřed postavili stolek, na něj rozmístili pomůcky a posadili se dokola. Na stolek dnem vzhůru obrátili skleničku. Pak zhasli světlo, chytli se za ruce a začali odříkávat: „Duchu, jsi-li přítomen, dej nám znamení." Netrvalo dlouho a sklenička se pohnula. Opakovali větu znovu a sklenička se pomalu posouvala ke kartičce s nápisem Ano. V tu chvíli všichni cítili, že legrace končí. Po zádech jim běhal mráz. Plni strachu rozsvítili a nevěděli, co si o tom všem myslet. Báli se tmy. Jejich mysl pracovala na plné obrátky. Když konečně zhasli a šli spát, prožili zvláštní věc. Slyšeli zřetelně kroky, které se blížily. Ale ne po chodbě. Byly to kroky z vedlejší místnosti, které se nezastavily u zdi, ale prošly zdí do jejich pokoje a zastavily se teprve tam. Po chvilce pokračovaly skrz další zeď do druhého pokoje. Té noci dlouho nemohli usnout. Více na http://www.utopie.cz/tema/okultismus-tajemne-jevy-kolem-nas zobrazit více