Majstrštyk: Vzkříšení Lazara (11/26)

Právě sledujete: Majstrštyk: Vzkříšení Lazara (11/26)

Z pořadu: Majstrštyk

Majstrštyk je dokumentární série australské televize HopeChannel, která zkoumá některá z nejslavnějších a nejzajímavějších náboženských uměleckých děl. V době, kdy mnozí nemohli číst, bylo umění používáno jako základ pro pochopení Boha.
Obraz "Vzkříšení Lazara" namaloval roku 1890 nizozemský malíř Vincent van Gogh. Ze zvláštního důvodu nakreslil sebe jako Lazara. Na obraze vychází z hrobu. Proč? Van Gogh žil pohnutý život. Nedařilo se mu v ničem. Za svůj život prodal jen jediný obraz. Jeho sklíčenost byla tak obrovská, že se ve 37 letech zastřelil. Možná se namaloval jako Lazar, protože si přál být vzkříšen ze smrti života, která ho obklopovala. Nakonec se bez Boha nedokázal obejít, jak vždycky tvrdil.
zobrazit více zobrazit méně

Majstrštyk: Dvě děti škádlící kočku (10/26)

Majstrštyk: Dvě děti škádlící kočku (10/26)

Majstrštyk: Modlitba bez konce (9/26)

Majstrštyk: Modlitba bez konce (9/26)

Majstrštyk: Podobenství o smítku a trámu (8/26)

Majstrštyk: Podobenství o smítku a trámu (8/26)

Další díly

Majstrštyk: Zubař (20/26)

Z pořadu: Majstrštyk

Majstrštyk je dokumentární série australské televize HopeChannel, která zkoumá některá z nejslavnějších a nejzajímavějších náboženských uměleckých děl. V době, kdy mnozí nemohli číst, bylo umění používáno jako základ pro pochopení Boha.
Obraz "Zubař" namaloval roku 1622 nizozemský malíř Gerard van Honthorst. Zajímavé je, kolik obrazů na toto téma existuje. A mají dokonce několik věcí společných. Vypadá to, že všechny zubaře jejich práce těší. Trhání zubu je navíc společenskou událostí. A člověk, kterému zub trhají, zažívá obrovskou bolest. Někdy musíme projít krátkodobou bolestí, aby se nám od té dlouhodobé ulevilo.
zobrazit více

Majstrštyk: Petrovo zapření (19/26)

Z pořadu: Majstrštyk

Majstrštyk je dokumentární série australské televize HopeChannel, která zkoumá některá z nejslavnějších a nejzajímavějších náboženských uměleckých děl. V době, kdy mnozí nemohli číst, bylo umění používáno jako základ pro pochopení Boha.
Obraz "Petrovo zapření" namaloval roku 1610 italský malíř Caravaggio. Tak jako mnoho jiných jeho obrazů i tento používá světlo a stín k zvýraznění hlavních postav. Voják je ve stínu, ale Petrova tvář je dobře osvětlena. Caravaggio chtěl zdviženými prsty takto symbolicky znázornit tři Petrova zapření Krista.

zobrazit více

Odebírejte nová videa jako první